Flashback I

24. června 2016 v 22:30 | Skittleee |  The Killer
"Caley! Musíme jet!" volala mně máma. Měli jsme jet do New Yorku na nákupy, ale místo obvyklého nadšení jsem byla už týdny pořádně zdeptaná. Od té doby, co jsem dostala kopačky, to se mnou málokdo vydržel. Jediný, kdo mě aspoň trochu chápal, byl Logan. Tedy pokud se uráčil vůbec přijít domů. Baseball je pro něj důležitější než vlastní sestra. Pche!


"CALEY FIAMETTE ROSALIE SAMANTHO O'MATTEO!" zuřila máma. Neochotně jsem se tedy zvedla ze slzami promočeného křesla, vzala nejbližší sluchátka a svůj iPod, zavřela dveře a loudala se dolů
Mamka byla dost naštvaná. Podupovala si nohou tak tvrdě, že jsem se divila, že podpatkem nerozdrtila dlaždice. Z ledabylého drdolu jí vyklouzlo pár jejích dokonalých rudých vlasů. Rozhodně nevypadala na matku. Natož čtyřicátnici. Táta seděl s bráchou v autě.
"No to je dost! Už se musíš vzpamatovat! Takhle to dál nepůjde!" začala. Kývla jsem, zívla a vydala se k tátovu Mercedesu. Měli jsme hodně peněz, ale já bych radši byla úplně obyčejná. Nesnášela jsem ty patolízaly, co mě chtěli jen přefiknout nebo urvat pořádný majetek. A co, že je táta ředitel obří advokátní firmy? Co je na tom? O holkách ani nemluvě. Každá chce jenom poznat mamku. Od té doby, co je hlavní stylistka Vogue a nejvyhledávanější návrhářka východního pobřeží, si každá myslí, že jim nějaké šaty dám. Ani náhodou! Ať si ušijou vlastní. Logan je kapitán školního baseballového týmu s jistým stipendiem na jakékoli univerzitě a holky po něm šílej. Já jsem pravá černá ovce rodiny. Nikdy dostatečně dobrá. Když už jsem se konečně zamilovala a začala s Brianem chodit, byl to pro mě splněný sen. Za půl roku mě ale vyměnil za hlavní roztleskávačku. Kdo by taky stál o šedou myš.
"Musíš svou matku pořád takhle nervovat, C.?" vyčetl mi otec. Nastartoval a já si nandala sluchátka. Pustila jsem svoje nejmilovanější M83 a zvýšila hlasitost na maximum. Rozhodla jsem se to ignorovat. Logan esemeskoval buď s Kitty (jeho nejnovější objev) nebo s klukama z týmu. Prostě náš "pan dokonalej".
Cesta vůbec neubíhala. Nesnášela jsem to tu. Long Island je plnej obrovských předražených usedlostí a sídel, až mě to nudí. Nebo ty stupidní "vícegenerační rodinné domky". By se jeden zblel.
Zrovna když začala hrát Wait, zaslechla jsem skřípění brzd. Trhnutím jsem se otočila dopředu a uviděla bílou limuzínu, který evidentně podjela kola na mokré silnici. Už několik dní totiž noci propršely. Mířila přímo na nás a táta strhl auto doprava. Náraz byl tak silný, že jsem měla pocit, že vyletím ze sedačky. Pak si pamatuju ostrou bolest v uších a tříštění skla. Ovšem nejhorší bylo slyšet mámin výkřik. Pak jsem upadla do bezvědomí.
Probudila jsem se v nemocnici. Na stolku vedle postele ležel můj iPod, mobil i sluchátka. Dokonce i malé kapesní zrcátko s ulomenou rukojetí. Hmátla jsem po něm a uviděla svůj obličej. Měla jsem větší spodní ret. Vypadal hodně otekle. Oči byly stejné, až na tu hrůzu, co z nich čišela. Nos jsem měla mnohem menší a nafialovělý. Jinak jsem vypadala navlas stejně. Koukla jsem se na zbytek těla. Sem tam nějaká modřina a z jedné ruky trčela kapačka. Na levé noze jsem měla ortézu, ale nebolela. Vtom přišla dovnitř sestřička. Jakmile mě uviděla, křikla cosi na chodbu o tom, že jsem vzhůru a zeptala se, jestli něco nepotřebuju.
"Co se mi stalo? A jak jsou na tom naši?" zeptala jsem se. Věnovala mi smutný úsměv a nadechla se k odpovědi.
"Při autonehodě jste si zlomila nos a natrhla dolní ret. Obojí úplněnapravit nešlo. Nos máte menší a ret plnější. Jinak máte jenom pár pohmožděnin a měla jste lehký otřes mozku. Nohu jste si sice trochu nalomila, ale už je v pořádku."
"Jak dlouho tu jsem?"
"Budou to tři týdny, slečno."
"TŘI TÝDNY?!" vyjekla jsem.
"Klid slečno, jste v pořádku," začala mě uklidňovat.
"Můžu jít za rodičema? Nebo za Loganem? Jak jsou na tom?" změnila jsem téma zpátky. Sestřin obličej přešel mráz. Začala mrkat a soucitně promluvila: "Je mi líto, že vám to musím říct zrovna já, ale..."
"Ale co?" trnula jsem.
"Jste jediná, kdo tu strašlivou nehodu přežil. Moc mě to mrzí."
Znovu jsem omdlela.

THE END

Skittleee <3
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama