Kapitola V

24. června 2016 v 22:10 | Skittleee |  The Killer
Bylo 18. října, 3:59. V našem obýváku jsem byla jenom já, Caleb a jeho náměstek, Ethan. Další z mých bývalých.
"Doufám, že vám u nás bude líbit," ozval se Ethan.
"Myslím, že ano, pane Deuce." Ethan jen pokývl a pokračoval: "Slečno Grybes, tohle je Caleb Connors, váš nový šéf."
Caleb je jemně usmál. Nucenost jsem ale poznala jen já.
"Jak vyčerpávající, E." Ethan se ušklíbl a odešel z bytu.


"Moc mě těší, slečno," řekl, zatímco si vzal mou ruku a lehce se jí dotkl svými dokonalými rty. Ještěže jsem nezčervenala.
"Také mě moc těší, pane," zatrylkovala jsem a efekt podtrhla afektovaným úsměvem, o kterém Oliver kdysi prohlásil, že dělá zázraky. No, je pravda, že mi muži vždycky padali k nohám. A to celkem snadno.
Moje myšlenky přerušil Caleb: "Budete mít vlastní malou kancelář, propojenou s tou mou. De facto jste moje sekretářka. Čeká vás dost špinavé práce, ale za větší provizi."
Hm, takže stůl a žehlení jeho průšvihů. Zdá se, že to nebude zas tak hrozný. Výplatní páska vypadá slušně. I bez prémií.
"Skvělé! Kdy začneme?" pronesla jsem natěšeně.
"Hned," vyštěkl.
"Dělám si srandu," ušklíbl se, když zachytil můj pohled. "Až po tom, co mi uděláte kafe. Espresso. Bez mléka i cukru." Pak odešel do pracovny. Klasika! Kdy taky začne pít čaj? Jo, sice jsem ho to naučila já, ale stejně. Najednou se mi rozsvítil mobil. Kouknu na displej a vidím: Caleb :* Do pr... Okamžitě jsem mu to vytípla. Proboha. To bylo o fous! Musím si koupit novej a přesměrovat hovory. Bože, už tak toho mám moc!

Hovor mi spadl do hlasovky. Zas někde hraje. To je celá ona. Vyslechl jsem její 'Omlouvám se, ale právě nemůžu mluvit. Zanechte vzkaz.' A promluvil jsem: "Ahoj zlato. Vím, že teď asi někde nacvičuješ klavírní koncerty, ale dneska to na tu večeři nestihnu. Ta nová zástupkyně sice vypadá v pohodě, ale musím si jí proklepnout. Přijdu až v noci. Neboj, vynahradím ti to. Může to i klidně bolet. (smích) Ozvi se." Přidal jsem i vzdušný polibek. Nechci ji ztratit. S Lily to skončilo. Miluju jenom jí.

No super. Z toho se jako vymaním jak? Počkat, nějak to jít musí. Už vím! Email!
"Anne?!" napůl zakřičel Caleb. Sakra.
"Ano, pane?"
"Potřebuju, abyste se dostavila za 10 minut ke mně do pracovny."
"Jistě pane, vaše káva," podala jsem mu ji.
"Zavřela jsem dveře do jídelny a vytáhla svůj nový MacBook. Chtěla jsem začít pracovat na projektu, který mi Caleb přeposlal, když se můj telefon rozsvítil znovu. Tentokrát displej ukázal jiné jméno. Tristan.
"Olivere, co tě to napadlo?" zašeptala jsem.
"Taky tě zdravím, kočko. Co oběd?" jeho pobavený tón mě vytáčel.
"Tak dobře, ale platíš. V jednu v Chinese Gold?"
"Proč ne PalaceGarden?" uchechtl se.
"Ty víš proč. Rezervuj stůl," dobírala jsem si ho.
"Bereš svýho borce?" Jeho smích nabíral na intenzitě.
"Ještě to tak. To bys rovnou moh zavolat do CNN!" obořila jsem se na něj. Vtom vybuchl smíchy.
"Oukej, oukej. Tak zatim, kočko!"
"Čau," vyštěkla jsem. To bude zas den!

TO BE CONTINUED

Skittleee
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama