Kapitola XI

24. června 2016 v 22:50 | Skittleee |  The Killer
Soboty jsem měla snad nejmíň ráda. Caleb býval vždycky doma, ale na Oliverovu přítomnost jsem si v poslední době tak zvykla, že mi chyběl. Můj snoubenec stál u sporáku a cosi kuchtil. Hlad jsem neměla, ale kdybych nejedla, mohl by se vyptávat a to si nemůžu dovolit.



Měl jsem udělat ty francouzský toasty. Lívancema nepohrdne, ale bůhvíproč k nim nesnese slaninu. V poslední době se s ní opravdu něco děje. Mlčí, což jí není podobný a o tom s Lily netuší. To je další věc, ani jednou za ní nebyla v nemocnici. Zato s Tristanem pořád někam chodí. Zrovna včera byli na večírku mecenášů. Oba silně podpořili abstrakci a krajinomalby. I moje šeky dala na abstrakci. Je blázen, co na ní vidí? A proč hned musela kupovat ten triptych? Nechci další obrazy v ložnici. Už tak mi lezou na nervy. Kdyby aspoň tu hudbu pustila, ale to ne, radši si koupí deset časopisů o umění a pak si zavolá svou agentku Amy, aby jí koupila na aukci to či ono, protože ona to nestíhá.

Mlčí. Už dlouho se nestalo, že by na chvíli sklapnul. S Anne by se bavil pořád, balík, ale se mnou??? Ne, kdepak. Snad dneska vyjde ta poolparty u Savoyových. Oliver mi slíbil, že tam se mnou zajde a já se na to těším už od toho večera s mecenáši. Dylan Savoy byl jeden z největších sběratelů triptychů a já toužila po té variaci na Côte d'Azur. Sedl by do kuchyně místo Degase, kterýho bych věnovala Oliverovi. Miluje ten obraz a hodil by se mu do pracovny.

"Měli bysme možná už začít plánovat tu svatbu," nadhodil jsem. Trhla sebou.
"Proč ne? Myslím, že únor by byl perfektní," navrhla. Divné, když jsem jí tehdy žádal, skoro jsme jeli do Vegas a teď by klidně čekala osm měsíců?
"Jak chceš, hvězdo," krčil jsem rameny. Kývla a nic dalšího už neřekla.

Proč vytahuje tu blbou svatbu zrovna TEĎ? Sám má hrozně práce a já mám zítra v plánu oddělat dalšího ze seznamu. Jeden z důvodů, proč se nehodlám večer vracet brzo.
"Večer jsem pozvaná k Dylanovi na poolparty. Nemusíš na mě čekat. Za půl hodiny vyrzím na ty nákupy a pak se přijedu jenom převlíct," oznámila jsem. Než stačil cokoliv namítnout, sklidila jsem talíře a dala je do myčky. Šel za mnou, ale vyšla jsem po točitých schodech dřív, než on z jídelny.

Zase jde kamsi. Nebaví mě to. Ani ten sex už není, co býval. Vášeň sice nerezaví, ale je chladnější a drží si odstup. Každým dnem se odcizujeme a já nevím jak zabránit ztrátě toho nejlepšího, co mě kdy mohlo potkat.

Moje bordové šaty měly větší rozparek, než cokoli, co jsem kdy měla na sobě. Byly mi skoro vidět kalhotky (kdybych si je bývala vzala), ale řekla jsem si, že to nebudu dramatizovat. Výstřih měly do tvaru srdce, jenže žlábek by mi byl vidět, pokud by na mě někdo koukal shora. Oliver držel sklenici whiskey a jeho kravata ladila k mým šatům. Naše zelené oči si byly ve stínu až neuvěřitelně podobné. Jeho ale byly tmavší a taky hezčí. S čímž on naprosto nesouhlasil.

Dnes působila naprosto neuvěřitelně. Ty její šaty patřily k těm nejvíc sexy, jaké jsem kdy na ní viděl. Podtrhovaly její boky a vyzdvihovaly její prsa, přestože neměly nijak hluboký výstřih. Taky jí zase narostly vlasy. Teď už je měla skoro po pás. A obří kruhy nosila každý den. Až teď jsem si ale uvědomil, že má ty ode mě. Ty, které jsem jí dal k dvacátinám a kdy mi v žertu řekla, že mě miluje. Dodnes mi vrtá hlavou, proč. Co má ten kretén a já ne??? Z mého přemýšlení jsem byl vytržen náhlým zatáhnutím k onu triptychu, který naprosto zbožňovala a právě ho od Dylana odkoupila . Usmíval jsem se a byl u vytržení z jejího štěstí. Protože když jsem ji ráno zdálky zahlédl před Swarowskim (konečně mi přišly na zakázku vyrobené manžetové knoflíčky), vypadala jako bez duše.

Tyhle večery jsem milovala, protože jsem se dokázala uvolnit a myslet taky na něco jiného, než je pomsta. Domů se mi nechtělo, ale večírek už pomalu končil, takže jsme taktně odešli. Oliver odmávl taxíka, ale adresu jsem výjimečně řekla já. A to jenom tu jeho. Omámeně na mě koukal, ale nijak to nekomentoval. Cesta k němu utekla kupodivu rychle a tiše. Ani ve výtahu nic neříkal. Odemkl dveře a pustil mě dovnitř jako první.

"Můžu si půjčit nějakej tvůj citrusovej Lush? Pokud ho teda máš?" usmála se.
"Jasně, že můžeš. Klidně jdi do mý koupelny, já si půjdu dát ještě jeden gimlet," řekl jsem a ona s úsměvem šla do mojí ložnice. Úpěnlivě jsem se snažil nemyslet na ní u sebe v koupelně a rozhodně ne nahou. Ty její šaty mi dneska už stačily. A já vážně nechtěl zničit naše dlouholetý přátelství tím, že bych po ní vyjel.

Ráno mi třeštila hlava. Jedinej důvod, proč nechodím na společenský události denně, jsou moje kocoviny. Jenže aby se o nějaký dalo mluvit, musím vypít minimálně třicet skleniček tvrdýho (neptejte se), což způsobuje moje přílišné návštěvy toalety následující den. Vyhrabala jsem se z postele a zkoukla mobil, kterej mě probudil. Volal Caleb.

"Ahoj, lásko, copak?" zněla jsem jak po flámu.
"Víš noci jsem tě neslyšel a hledám těsnad celý ráno," zněl ustaraně.
"No, já jsem totiž ještě nepřišla," zívla jsem.
"Aha, no, tak aspoň sis to užila, ne? Co se sejít někde na oběd?" byl zklamaný a otrávený, ale mně to kupodivu nevadilo. Po dlouhé době jsem byla překvapená ze svých pocitů. Tohle není dobrý, měla bych tu emocionální zeď zas brzo postavit, než se dostanu do ještě většího maléru.

"Fajn. Tak v La Foule?" nadhodila.
"Dobře, vezmu ten plánovač, cos koupila, ať začnem s tou svatbou. Miluju tě," řekl jsem a myslel to vážně.
"Tak fajn,"položila to. Poprvé v životě mi neodpověděla zpátky.

TO BE CONTINUED

Skittleee <3
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama